Základní vlastnosti tónů - příklad (tóny loveckých nástrojů)

Tóny mají své názvy – písmeno a číslo (např. g1, c2 ...). Písmeno vyjadřuje pozici tónu v hudební abecedě (c-d-e-f-g-a-h-c), číslo vymezuje postavení v rámci oktáv (abeceda se několikrát opakuje v různé výšce). Z této hudební abecedy používáme při hře na lesnici a borlici v základní obtížnosti pouze pět tónů. Na lesnici to mohou být tóny:
c1, vyšší je g1, vyšší je c2, vyšší je e2, vyšší je g2.
Přestože se tóny na lesnici i na borlici zapisují do notové osnovy na stejné místo a proto se i stejně nazývají (včetně čísla označujícího oktávu), znějí díky rozdílné délce nástrojů o oktávu jinak. Říkáme proto, že borlice zní o oktávu výše, než lesnice. Tóny borlice:
c1, vyšší je g1, vyšší je c2, vyšší je e2, vyšší je g2.